Výpovědní doba a lhůta: Co potřebujete vědět?
Rozdíl mezi výpovědní dobou a lhůtou
Pojmy „výpovědní doba“ a „výpovědní lhůta“ se často zaměňují, ačkoliv se jejich význam liší. Výpovědní doba je časový úsek, po který trvá pracovní poměr i po doručení výpovědi. Během této doby je zaměstnanec i zaměstnavatel vázán svými povinnostmi. Výpovědní lhůta je naproti tomu doba, která musí uplynout od doručení výpovědi do skončení pracovního poměru.
Informace o výpovědní době a lhůtě naleznete v zákoníku práce, případně v kolektivní smlouvě. Zákoník práce stanovuje minimální délku výpovědní doby, která činí dva měsíce. Tato doba může být prodloužena na základě kolektivní smlouvy nebo dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Výpovědní lhůta začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi.
Délka výpovědní doby
Délka výpovědní doby se liší a je daná zákoníkem práce nebo dohodou v pracovní smlouvě. Zákoník práce stanoví minimální délku výpovědní doby, která činí 2 měsíce. Tato lhůta běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Zaměstnavatel i zaměstnanec se můžou dohodnout v pracovní smlouvě na delší výpovědní době, než je dána zákonem. V určitých případech může být výpovědní doba kratší, například při dohodě o ukončení pracovního poměru. Informace o délce výpovědní doby a lhůtě najdete v zákoníku práce, v pracovní smlouvě nebo se můžete obrátit na příslušný úřad práce.
Výpovědní lhůta: Kdy začíná?
Určení přesného data, kdy začíná běžet výpovědní lhůta, je klíčové pro ukončení pracovního poměru. Zákoník práce stanoví, že se výpovědní doba počítá od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. To znamená, že pokud zaměstnavatel obdrží výpověď 15. března, výpovědní lhůta začne běžet 1. dubna. Důležité je si uvědomit, že rozhodující je doručení výpovědi druhé smluvní straně, nikoliv datum jejího sepsání. Pokud tedy zaměstnanec odešle výpověď poštou 28. února, ale zaměstnavatel ji převezme až 2. března, výpovědní lhůta začne běžet až 1. dubna. V případě pochybností o datu doručení je vhodné výpověď doručovat doporučeně s dodejkou, která slouží jako důkaz o doručení. Výpovědní lhůta je stejná pro obě smluvní strany, tedy jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Zákoník práce stanoví minimální délku výpovědní lhůty, která činí dva měsíce. Smluvní strany se však mohou dohodnout i na delší výpovědní lhůtě, a to i v pracovní smlouvě.
Typ pracovního poměru | Výpovědní doba |
---|---|
Na dobu určitou (bez uvedení důvodu) | Není možná, pouze dohodou stran |
Na dobu neurčitou (ze strany zaměstnance) | 2 měsíce |
Na dobu neurčitou (ze strany zaměstnavatele - výpověď z důvodu rušení pozice) | 2 měsíce |
Ukončení pracovního poměru dohodou
Ukončení pracovního poměru dohodou představuje smluvní typ ukončení pracovního vztahu. Znamená to, že se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou na všech aspektech ukončení, včetně data, kdy pracovní poměr skončí. Výpovědní doba ani lhůta se v případě dohody neuplatňují. Zaměstnanec a zaměstnavatel si mohou sjednat ukončení pracovního poměru k libovolnému datu, a to i k datu okamžitému. Důležité je, aby dohoda o rozvázání pracovního poměru byla uzavřena písemně a oběma stranami podepsána. V opačném případě by byla neplatná. V dohodě by měly být uvedeny všechny důležité náležitosti, jako je datum skončení pracovního poměru, vypořádání finančních závazků, případně i další ujednání, na kterých se strany dohodly, například o odstupném.
Zkrácení výpovědní doby
Výpovědní doba je zákonem stanovená lhůta, během které musí zaměstnanec i zaměstnavatel dodržovat pracovní poměr po podání výpovědi. Slouží k tomu, aby obě strany měly dostatek času se na ukončení pracovního poměru připravit. Zaměstnanec si může hledat nové zaměstnání a zaměstnavatel zase nového pracovníka. Zkrácení výpovědní doby je možné jen ve výjimečných případech, které stanovuje zákoník práce nebo dohoda obou stran. Zákoník práce umožňuje zkrácení výpovědní doby například v případě, že je zaměstnanec dlouhodobě uznán neschopným práce, nebo pokud se zaměstnavatel ocitl v úpadku. Zkrácení výpovědní doby dohodou je možné v podstatě z jakéhokoli důvodu, na kterém se obě strany shodnou. Tato dohoda musí být ale uzavřena písemně, jinak je neplatná. Důležité je si uvědomit, že výpovědní lhůta a výpovědní doba nejsou totéž. Výpovědní lhůta je doba, která musí uplynout od doručení výpovědi do skončení pracovního poměru. Výpovědní doba je pak synonymum pro délku trvání výpovědní lhůty. Informace o výpovědní době a lhůtě najdete v zákoníku práce, případně se můžete obrátit na příslušný úřad práce.
Výpověď ve zkušební době
Zkušební doba je specifickým obdobím v pracovním poměru, které umožňuje oběma stranám, tedy jak zaměstnanci, tak i zaměstnavateli, zhodnotit, zda je vzájemná spolupráce oboustranně výhodná a zda splňuje jejich očekávání. Během zkušební doby je možné pracovní poměr ukončit zjednodušeným způsobem, a to i bez udání důvodu. Výpovědní doba v rámci zkušební doby je zkrácená a činí 15 dnů. Tato lhůta začíná běžet dnem následujícím po doručení výpovědi druhé smluvní straně a skončí uplynutím posledního dne výpovědní lhůty. Pro platnost výpovědi je důležité, aby byla dána písemně a doručena druhé straně. Zaměstnanec ani zaměstnavatel nemusí ve výpovědi uvádět důvod, pro který se rozhodli pracovní poměr ukončit. Zkušební doba a s ní související podmínky pro podání výpovědi by měly být vždy výslovně sjednány v pracovní smlouvě.
Nemoc a výpovědní doba
V případě nemoci během výpovědní doby platí určitá specifika. Zaměstnanec nadále pobírá náhradu mzdy od zaměstnavatele, a to i v případě, že pracovní poměr končí. Délka výpovědní doby se nemocí neprodlužuje. Výpovědní doba běží i v průběhu nemoci a pracovní poměr končí dnem, který byl stanoven v písemné výpovědi. Zaměstnanec má v době nemoci nárok na nemocenskou, a to od svého zaměstnavatele po dobu prvních 14 kalendářních dnů nemoci. Poté nemocenskou vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení. Důležité je pamatovat, že nemoc během výpovědní doby nemá vliv na délku výpovědní lhůty. Ta se řídí zákoníkem práce nebo případnou dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. V případě nejasností je vhodné obrátit se na odborníka, například na právníka specializujícího se na pracovní právo, který poskytne relevantní informace a rady.
Dovolená během výpovědní doby
Výpovědní doba je období, během kterého jste stále vázáni k pracovnímu poměru, i když jste podali nebo obdrželi výpověď. Během této doby máte stále povinnosti vůči zaměstnavateli, jako je docházení do práce a plnění pracovních úkolů. Zároveň vám ale vznikají i určitá práva, například nárok na dovolenou. Délka výpovědní doby se řídí zákoníkem práce nebo případnou kolektivní smlouvou. Standardní délka výpovědní doby je dva měsíce, ale může být i delší, například v případě vedoucích pozic. Během výpovědní doby máte nárok na čerpání dovolené za stejných podmínek jako v běžném pracovním období. Zaměstnavatel vám nemůže bránit v čerpání dovolené během výpovědní doby, pokud jste o ni požádali v souladu se zákoníkem práce a vnitřními předpisy společnosti. Pokud vám zbývá dovolená z předchozího roku, je vhodné ji vyčerpat před koncem výpovědní doby. V opačném případě vám za ni zaměstnavatel musí vyplatit náhradu mzdy.
Výpovědní doba je jako most mezi tím, co bylo, a tím, co bude. Pomáhá nám překlenout propast změny, ať už odcházíme, nebo jsme ti, kteří se loučí.
Zdeněk Dvořák
Odstupné při výpovědi
Při ukončení pracovního poměru výpovědí hraje výpovědní doba klíčovou roli. Výpovědní doba je lhůta, po kterou je zaměstnanec povinen ve své práci pokračovat i po doručení výpovědi, a zaměstnavatel mu musí práci po tuto dobu umožňovat. Délka výpovědní doby se řídí Zákoníkem práce a může se lišit v závislosti na tom, zda dává výpověď zaměstnanec, nebo zaměstnavatel, a také na délce trvání pracovního poměru. Informace o výpovědní době a lhůtě, která se na vás vztahuje, najdete ve vaší pracovní smlouvě. V případě, že vaše pracovní smlouva tyto informace neobsahuje, platí zákonná výpovědní doba, která činí minimálně dva měsíce. Během výpovědní doby má zaměstnanec nárok na placené volno pro hledání nového zaměstnání.
Co dělat po obdržení výpovědi?
Obdržení výpovědi z práce je stresující situace. Prvním krokem je zachovat klid a pečlivě si projít dokument. Zaměřte se na výpovědní dobu, která začíná běžet prvním dnem následujícím po doručení výpovědi. Její délka se liší a je daná zákoníkem práce nebo případnou pracovní či kolektivní smlouvou. Standardní výpovědní doba činí dva měsíce. Zaměstnavatel ji může prodloužit až na trojnásobek, pokud jste u něj zaměstnáni déle než jeden rok. V případě, že dáváte výpověď vy, pamatujte, že výpovědní lhůta je stejná pro obě strany. Během ní máte nárok na placené volno pro hledání nového zaměstnání v rozsahu minimálně 2 dnů v týdnu. Váš zaměstnavatel vám musí toto volno poskytnout, pokud si o něj požádáte.
Publikováno: 26. 11. 2024
Kategorie: práce